Okamžiky věčnosti

Osvícenství

1740 Habsburkové sice nadále prosazují absolutismus, cenzuru, poněmčování a katolicismus, ale církev ztrácí hlavní slovo ve společnosti. Hlavní slovo má stát a náboženství se stává nikoli jen církevní, ale především státní záležitostí. Přepjatou citovost pomalu nahrazuje praktický racionalismus a Bůh se odsouvá do nereálna, náboženské vyznání již není podstatné. Lidé sice neztrácí víru, začínají ale Boha chápat pouze jako neosobního prvotního hybatele. Jsou prováděny nové reformy, založené na rozvoji vědy a filosofie. Založeny jsou i první vědecké společnosti. Nastává doba rozumu (osvícenství) a idejí. Objevuje se však i nová filosofie, která s Bohem vůbec nepočítá - ateismus. Němčina stále více nahrazuje zastaralou latinu, která zůstává úředním jazykem pouze pro oblast Uher. Na trůn nastupuje Marie Terezie, nejslavnější panovnice této doby, která nebude váhat provést veškeré možné reformy.

1748 Zahájeny jsou správní, vojenské, celní, soudní ad., včetně měnové (jednotná měna, dukát, tolar - 120 krejcarů). Marie Terezie sjednocuje říši a buduje uspořádanou blahobytnou společnost, moderní stát. Zavádí číslování domů místo domovních znamení a katastr, jednotný systém měr a vah i novou měnu 1 zlatý = 30 krejcarů. Budují se první silnice, zavádí se pojmenování ulic a dopravní vyhlášky (lesy kolem měst, prům. podniků a řek jsou již vypleněny, úprava těžby, péče o lesy). Je vydán zákaz čarodějnických procesů (1750). Vzniká i první zdravotní pojišťovna a sociální péče.

Barokní kultura i opera se již přežila. Nová kultura začíná pronikat ze šlechtických dvorů i na veřejnost mezi městský i venkovský lid. Začínají se pořádat první měšťanské bály. I prostí lidé se nebaví už jen o masopustu a svátcích. Vzniká lidová kultura, lidová hudba a tradice, začínají se vyvíjet a odlišovat lidové kroje. Prostý lid se začínají bavit a zábava není jen záležitostí šlechty a vyšších vrstev.

Hlavními centry Evropy jsou Lisabon, Madrid, Londýn, Paříž, Turín, Janov, Bern, Gravenhage, Florencie, Řím, Neapol, Benátky, Milán, Mnichov, Dubrovník, Vídeň (175), Drážďany, Berlín, Varšava (120), Petrohrad, Istanbul, Stockholm (61), Kodaň, Bukurešť (30), největším městem světa se stává Tokio. Anglie vlastní již na východním pobřeží severní Ameriky rozsáhlá panství.

1765 Marie Terezie zavádí brannou povinnost a o tři roky později je zaveden nový trestní zákoník odstraňuje nesmyslné kruté tresty a mučení, zavádí spravedlivé soudy, které vedou pouze školení právníci. Tresty smrti jsou o 90% omezeny.

Zhoršuje se však postavení venkova, kde se začínají pěstovat i brambory. Situace na venkově se postupně však stává neúnosnou, navíc přichází léta neúrody a šíří se po delší době opět hladomor a epidemie, umírá desetina obyvatelstva, což znamená pro venkov katastrofu. Vzpoury jsou však násilně potlačovány.

V Anglii začíná průmyslová revoluce, zavádí se těžké stroje a továrny nahrazují ruční manufaktury. Zároveň Anglie přebírá od Francie vládu nad Indií. a zmocňuje se i dosud Španělské Floridy. Po válkách s Francií od světovou nadvládu přenechává Anglii i Kanadu a Velká Británie se tak stává největší a nejvyspělejší světovou velmocí. Její kolonie v Americe však začínají usilovat o nezávislost a osamostatnit se až vznikají USA (1776). Objeven je další kontinent Antarktida. Čína obsazuje Tibet.

1773 Založena je Česká akademie věd a rozrůstá se společnost kaváren, salónů a kulturní kroužky vzdělanců, mezi které přichází i nová obrozenecká generace Čechů, kteří nejsou spokojeni se svým nerovnoprávným postavením v říši. Začínají se více uvědomovat své národní kořeny a potřebu vytvoření svého nového spisovného jazyka na základě staré češtiny, která se ve své již pokleslé a nekultivované podobě užívá už přes 150 let.

Zavádí se matriky a provedena je zásadní reforma školství (1774) - zavedena je povinna školní docházky pro děti od 6 do 12 let (triviální školy u far) a také reforma gymnázií. Hned na to následuje i rozsáhlá ekonomická reforma. Ta se však nelíbí sedlákům a ti se bouří po celé zemi. Poraženo je i poslední povstání sedláků u Chlumce nad Cidlinou (1775). Po reformách následuje i úplný zákaz útrpného práva (mučení) jako nehumánní praktiky. V té době v Čechách žije na 4 mil. obyvatel. Stav k roku 1773 - počet obyvatel českých zemí: 4 175 000.

Vácslav Hynek hrabě Vratislav z Mitrovic

Pokračovat