Okamžiky věčnosti

Kapitalismus

1870 Nové průmyslové velmoci začínají spolu soupeřit o prestiž a nadvládu. Nikoli již ale jen o feudální, ale kapitalistickou. Konkurence roste a kapitál se začíná hromadit stále více, úplně mizí stará struktura společnosti a aristokracie, vznikají finanční magnáti a sociální rozdíly se ještě více prohlubují. Společnost se dělí na vyšší třídu (velcí továrníci vlastní vily a letní sídla), střední třídu (obchodníci, lékaři, advokáti, menší továrníci, bohatí řemeslníci, profesoři) a nižší třídu (dělníci, nádeníci, služebné, hokynáři, malí živnostníci). Založena je Pražská burza a mnoho akciových společností. Ani již emancipované ženy nezůstávají pozadu - založen je “ženský výrobní spolek na výchovu dívek k výdělečné činnosti i podnikání”. Také dělnické hnutí sílí a brzy je ustanovena i Československá sociálně demokratická strana dělnická (ČSSD), která usiluje o vznik socialismu a 8 hod. pracovní dobu (1875). Do politiky aktivně vstupují stále noví lidé. Český politický proud se dělí na dva směry - které reprezentují dvě nové strany - mladočeši (realisté) a staročeši (liberalisté).

Německé státy se sjednocují a je vyhlášeno Německé císařství. To se tak stává druhou nejdůležitější velmocí v Evropě. Francie ovládá již západní Afriku. Rusko a Evropa rozbíjí Turecko, feudální přežitek a osvobozuje jeho národy. Nejprůmyslovějšími zeměmi na světě jsou po Velké Británii (32% podílu), USA (23%), Německo (13%) a Francie (10%). V Paříži žije již 2,9 mil. obyv., Berlíně 826 tis., v Římě 244 tis, v Aténách 45 tis. Stav k roku 1890 - počet obyvatel českých zemí: 8 665 000.

U nás jsou již vybudovány všechny rychlíkové tratě a hlavní silnice, v Praze je dána do provozu koňská tramvaj (1875). Objevují se další převratné vynálezy jako telefon, žárovka, moderní jízdní kolo, kopírka, fonograf pro záznam a reprodukci zvuku.

1879 Soupeření nových kapitalistických velmocí o světovou vládu roste a vzniká nová fáze kapitalismu - imperialismus. V Africe a Asii začíná sílit hnutí proti koloniálním nadvládám a velmoci začínají soupeřit o svá koloniální panství. Afrika je rozparcelována bez ohledu na její jazykové a kulturní tradice. Rakousko uzavírá koalici s Německem a rozbíhají se přípravy na velkou válku o nová území.

USA, kde žije již 50 mil. obyvatel, předstihují v krátké době i dosud kralující Velkou Británii a stávají se světovou supervelmocí. Nastává prudký hospodářský rozmach USA, finanční centrum je přeneseno z Bostonu do New Yorku na Wall-Street. Také dělníci z východní Evropy začínají masové odcházet do USA za lepším životem, kde je však zpočátku často čeká ještě horší život. Američtí továrníci nevykořisťují své zaměstnance o nic méně a tím spíše přistěhovalce. Také tam sílí dělnické hnutí, propukají dělnické bouře a po krvavém potlačení dělníků 1. května je 1. máj zde vyhlášen dnem solidarity dělnictva (v Rusku je založena dokonce první Marxistická strana).

Tomáš G. Masaryk přijíždí v roce 1882 do Prahy, aby zde začal přednášet. V českém prostředí – mnohdy ještě provinčním a politicky určovaném ambicemi českého nacionalismu, potlačujícího upřímné vlastenectví – si vytvořil mnoho odpůrců. Jak svým otevřeným, rovnostářským přístupem ke studentům a přísně věcně vědeckým přístupem k vykládanému tématu, tak u konzervativních katolíků a představitelů katolické církve zase svými názory na ni. Masaryk začal svou činnost na poli politiky a formuloval nový politický směr, který prosazoval „přesné vědecké poznávání věcí proti romantické fantastice“ – realismus. Masaryk hledal politické seskupení, kde by mohl prosazovat své zásady a zájmy. Po neúspěšných jednáních realistů se staročechy byli koncem roku 1890 přijati k mladočechům. Masaryk na Češích odsuzoval omezený rozhled a okruh zájmů. Příčil se mu český nacionalismus. Byl vystaven ostré kritice, dokonce uvažoval o odchodu do země své ženy, ale Charlotta jej utvrdila v tom, že jeho místo je právě v Čechách. Na přelomu března a dubna 1900 založil Masaryk Českou stranu lidovou - pokrokovou, později známou jako realistickou.

Císařovna Sisi, která bývala okolím obdivována a považována za nejkrásnější panovnici své doby, v pokročilém věku, zde zejména po sebevraždě syna korunního prince Rudolfa, se z ní stala podivná žena, která vzbuzovala spíše soucit než obdiv. Mezi manželi později došlo k odcizení a od roku 1885 udržoval císař vztah s herečkou Kateřinou Schrattovou. Sissi se stává stále více podivínskou, je věčně na cestách a po tragické smrti syna Rudolfa (roku 1889 se zastřelil se svou sedmnáctiletou milenkou Mary Vetserovou na zámku Mayerling) se stahuje zcela do ústraní a neoblékala jiné než černé šaty. Rozdala téměř veškeré svoje šperky a bloudila bez cíle po Evropě jen v doprovodu několika dvorních dam. Její časté diety a přehnaná fyzická zátěž si předčasně vybraly svou daň – císařovna velmi rychle zestárla a zhruba od svých 45 let se nenechala fotografovat nebo portrétovat. Chtěla zůstat věčně mladá, alespoň ve vzpomínkách a pro budoucí generace.

V americkém stavebnictví se zavádí ocelový konstrukce a výtahy, neboť nejvyšší budova v New Yorku má již 11 pater. Také český průmysl se rychle rozvíjí, hlavně díky zavádění elektrifikace, elektřina nahrazuje v průmyslu parní pohon. V Berlíně vyjíždí dokonce první elektrická tramvaj. V USA a Británii se staví elektrárny i elektrifikované železnice.

V Praze se začíná budovat městská telefonní sít a vzniká ústředna, později i s meziměstským spojením, je založena Křižíkova elektrická továrna a i první elektrárna. V prvních důležitých budovách se zavádí elektrické osvětlení i ventilace. Budují se také první vodárny. Průmyslová výroba v Čechách začíná převažovat nad řemeslnou a ze země se tak stává průmyslový stát. Vynalezen je gramofon, pneumatika i první fotoaparát, který značně usnadnil fotografování. Objevuje se nový pohon - benzínový.

V pražské městské dopravě jsou dány do provozu vedle koňských tramvají i omnibusy (koňské autobusy). Hl. třída se přesouvá z Celetné na Václavské nám. Po požáru je otevřeno nové Národní divadlo i poté Dům umělců, Umělecko-průmyslová škola a Národní muzeum. Čeština je opět částečně zrovnoprávněna. Písek i Jidřichův Hradec mají již elektrické veřejné osvětlení (1887). Funguje i první meziměstská telefonní linka (1888).

1886 Roku 1886 umírá mladému V. I. Leninovi otec na mozkovou mrtvici, a následující je popraven jeho starší bratr za účast při atentátu na cara Alexandra III. Tato událost Lenina radikalizovala a koncem roku byl po čtyřech měsících studia vyloučen z právnické fakulty Kazaňské univerzity pro účast ve studentských protestech a vypovězen pod neveřejný policejní dozor do vesnice Kokuškino. Zde se seznamuje s Hegelovými díly, díky čemuž získal ponětí o dialektické metodě, což mu pomohlo lépe pochopit Marxovu teorii. Dálkově studuje práva na univerzitě v Petrohradě a roku 1891 získává povolení vykonávat právnickou profesi. Roku 1893 se místo obvyklého povolání zapojuje do revolučního propagandistického hnutí a stává se vůdcem místních marxistů.

1890 Vyrůstá nova generace prosazující realismus a liberální společnost. Nastává duchovní krize ve společnosti, které je již založena na materialismu, bez hlubšího smyslu života a život se stává stále více rychlejším a povrchním. T. G. Masaryk otevřeně kritizuje nástup materialismu, vykořeněnost, povrchnost, neupřímnost a nedostatek autentičnosti. Nastává globální světová revoluce materialismu. Později dochází i k oficiální odluce církve od státu, k její izolaci a odkřesťanštění společnosti. Jako opozice proti novému myšlení je založena Křesťansko-sociální strana (1894). Dotváří se i další politické strany a filosofické proudy, provedeny jsou zásadní ekonomické, politické, sociální, technické a kulturní změny. Také ženy mají právo na vyšší vzdělání - založena je první vyšší dívčí škola (gymnázium).

Prahu zasahuje stoletá povodeň, která strhla Karlům most. Je otevřena Petřínská rozhledna a Průmyslový palác na výstavišti, kde se následující rok koná I. Zemská výstava. O další rok později je zavedena je nová měna - Rakouská Koruna. Český národ je po zemské výstavě stále sebevědomější a tak snaha o nové poněmčování naráží již na odpor českého národa. Také čeština je již zcela rovnoprávným jazykem. V Praze však sílí napětí mezi Čechy a Němci a propukají nepokoje. I když po celá staletí vedle sebe žili v míru, nyní mezi nimi dochází k vzájemnému odcizení. Vzájemné roztržky vedou až k vyhlášení stanného práva (1897) a uzákonění rovnoprávnosti češtiny a němčiny.

1895 Po rozšíření Prahy o nové průmyslové čtvrtě se mění standart bydlení, probíhá mohutná výstavba, staví se další moderní činžáky ve stylu secese, samozřejmostí jsou vodovody a kanalizace, elektřina, plyn, ústřední topení, výtahy. Koupelny a WC jsou nadstandardním vybavením jednotlivých bytů, jinak je sociální zařízení společné. Nově i v pavlačových domech pro chudší vrstvy, ve kterých se zavádí již splachovací WC. Vznikají i první obchodní domy. V Praze jezdí první elektrická tramvaj (Letná-Výstaviště) u příležitosti I. Zemské výstavy na které byl předveden i první fonograf u nás. Ta (navzdory protestům Němců) má prezentovat českou vědu a kulturu. Další trasou el. tramvaje je Libeň-Vysočany. Prahu však zasahuje další z mnoha stoletých povodní, tentokrát však dochází k opravdové zkáze, neboť je stržen Karlův most. Výstava Prahy však pokračuje.

V. I. Lenin zakládá levicový „Svaz boje za osvobození dělnické třídy“, první zárodek radikální levicové marxistické strany v Rusku. V prosinci téhož roku je však uvězněn a po 14 měsících poslán na tři roky do vyhnanství na Sibiř. O rok později za ním přijela i levicová aktivistka Naděžda Krupská, která se v červenci 1898 stala jeho manželkou a setrvala s ním do konce života. Roku 1899 Lenin vydává Vývoj kapitalismu v Rusku.

Záhy po vynalezení kinematografu vznikají u nás koncem století první klubová kina (1896). Na ulicích se začínají objevovat první, úžas budící, auta na benzín. A svět je ještě o krůček napřed - konají se už i první automobilové závody, v Londýně nahrazuje parní metro elektrické a jezdí první autobusy, v USA vznikají první obchody s gramodeskami, pořádají se automobilové závody. Spojené státy zasahuje další masivní vlna přistěhovalců. New York má již 3,5 milionu obyvatel.

Císařovna Sissi poslední roky svého života tráví často v Řecku, kde si na ostrově Korfu nechala vybudovat zámek. Nedlouho před svoji smrtí řekla, že „Manželství je nesmyslná instituce. V patnácti je člověk prodán a vysloví přísahu, které nerozumí a které se nemůže zbavit 30 a více let“. Její v té době nepříliš šťastný život ukončuje roku 1898 italský anarchista Luigi Lucheni, který ji probodl pilníkem, když byla na cestě do ženevského přístavu. Tak předčasně skončila nejen tato zahraniční cesta, ale i její složitý život. Atentátník chtěl údajně původně zabít prince z rodu Orléans, ten ale nakonec nepřijel, a tak si vybral za oběť císařovnu. Několik dní po její smrti založil František Josef I. na její počest Řád Alžběty, jako vyznamenání pro ženy.

Filmaři, malíři i spisovatelé jsou její osobou dodnes fascinováni. Dodnes jsou napodobovány její svatební šaty, její účes a obdivují ji ženy všech věkových kategorií a generací. Pohled s jejím portrétem je snad nejprodávanějším pohledem ve Vídni. Je hrdinkou četných filmů, operet, muzikálů a dokonce i kreslených pohádek pro děti. Sladkobolné romány a filmy ve stylu Sissi, Sissi - mladá císařovna, Sissi - osudová léta císařovny, kde jí ztvárnila herečka Romy Schneiderová jsou nejen povrchní a naivní, ale i velmi nepravdivé. Realita jejího života byla mnohem drsnější, ale i komplikovanější, tak jako její osobnost, neboť Sissi se nikdy nedokázala se svým osudem císařovny a přísnou a svazující etiketou u dvora psychicky vyrovnat, i přesto, že jí její manžel František miloval až do smrti. Nebyla pro tento život předurčena, nebyla připravena na to, aby vstoupila do manželství s císařem. Ten sice titul císaře také jako mladík nepřijal s nadšením, byl si ale vědom odpovědnosti, které chtěl dostát, narozdíl od Sissi, která se s rolí císařovny nikdy nezžila.

Její druhou dcera Giselu (1856–1932) v 16 letech provdali za bavorského prince Leopolda a s ním měla čtyři děti. Syna a korunního prince Rudolfa František Josef izoloval korunního prince Rudolfa od státních záležitostí. Na císařův nátlak se v roce 1881 oženil s princeznou Stephanií, dcerou belgického krále Leopolda II. V roce 1883 se jim narodila dcera Alžběta. V roce 1889 spáchal v Mayerlingu se svou sedmnáctiletou milenkou Mary Vetserovou sebevraždu. Marie Valerie (1868–1924) se narodila se deset měsíců po korunování Františka Josefa uherským králem. Vzala si Františka Salvátora a měla s ním 9 dětí. Díky její dobročinnosti jí lidé přezdívali „Anděl z Wallsee“.

Pokračovat