Okamžiky věčnosti

Imperialismus

Vrchol krize - boj o světovou moc

1900 Nastává celosvětová populační exploze a počet obyvatelstva průmyslových zemí roste závratným tempem. Na světě žije 1640 mil. lidí z toho v Evropě 400 mil. V Africe však, která se později stane přelidněným kontinentem, pouhých 28 mil. a je tak dosud téměř neobydlená. V Českých zemích je hustota obyvatel již podobná jako dnes (9,4 mil.). Většina obyvatel však stále žije na venkově a Praha má jen 201 tis. obyvatel - je dosud jen provinčním městem, neboť centrem je stále Vídeň. Do roku 1901 jsou však k historickému jádru města připojena nová předměstí Královských Vinohrad a Holešovic.

Jiná evropská města - Vídeň (1 675), Budapešť (861), Varšava (685), Helsinky (93), Stockholm (300), Oslo (227), Brusel (211), Brusel (511), Madrid (540), Atény (138), Sofie (68), Bělehrad (90),Bukurešť (284), Londýn (6 586), Řím (462), Berlín (2 040), Kodaň (426), Moskva (1 000). New York se 4 mil. obyvatel tvoří z 80% přistěhovalci. Nejvyspělejšími zeměmi na světě jsou USA (36%) a Německo (16%), které předběhlo i Velkou Británii (14%).

Další masy lidí emigrují hromadně do USA a New York je se svými 3,5 mil. obyv. druhým největším městem světa. USA a hlavně New York je rejištěm přistěhovalců, neboť původních obyvatel je jen 20%. Tvoří jej čtrvti různých zemí a národností. A roste do výšky - nejvyšší budovy mají již přes 40 pater.

Po návratu z vyhnanství roku 1900 odchází V.I. Lenin do emigrace. V tomto období vydává levicový časopis Iskra a řadu spisů a knih vztahujících se k revolučnímu hnutí. Stává se vedoucí postavou extrémně levicového hnutí a aktivním členem Sociálně demokratické dělnické strany Ruska.

Roku 1903 se po rozchodu s menševiky stává vůdcem bolševické frakce. Proti svým odpůrcům bojoval tvrdě a nemilosrdně, většinou bez usmiřování. Viktor Černov (vůdce eserů) jej označil za člověka „s pravdou v kapse“, s pravdou, kterou musí mít za všech okolností.

1905 Ruský car Mikuláš II. krvavě potlačuje dělnické nepokoje a revoluční hnutí v Rusku sílí a demokraté se rozdělují na bolševiky a menševiky. U nás je v roce 1907 zavedeno všeobecné hlasovací právo a ve volbách vítězí Agrárání strana.

Roku 1907 se V.I. Lenin z bezpečnostních důvodů přesunuje do Finska. Následně cestuje po Evropě a účastní se mnoha levicových setkání a aktivit. Když Inessa Armandová emigrovala z Ruska a usadila se v Paříži, setkala se zde s Leninem a jinými bolševiky žijícími zde v exilu. Inessa Armandová se pak stala Leninovou milenkou. Lenin se v exilu snaží získat finanční podporu pro revoluční činnost, což se mu daří díky jeho spolubojovníkovi A. I. Lazarevičovi. Ten dokonce pro revoluční činnost v Rusku postupně získával od roku 1915 finanční částky i od Berlínského ministerstva financí.

1908 Secese se pomalu mění v moderní kubismus, v umění se už necení složitá výzdoba, ale strohost a jednoduchost. Vznikají moderní stavby, jimž jsou tvary obyčejné krychle hlavním vzorem. Pokračuje rozsáhlá destrukce tradičních hodnot i technický rozvoj. Ve strojírenství se u nás zavádějí elektromotory, parní turbíny, el. dynama. Ulice i nebe začínají plnit motorové dopravní prostředky - auta, motocykly, tramvaje, ale i první autobusy v Praze. Vzducholodě zahajují pravidelná spojení. Koňku nahrazuje v Praze definitivně el. tramvaj a elektrifikuje se i první železnice (Tábor-Bechyně). Vybudována je zhruba současná železniční síť. Vzlétají i první letadla. V obchodech jsou i u nás k dostání první zvukové nahrávky na fonoválcích i gramodeskách. V Praze vznikají první veřejná kina. Na ulicích se objevují první telefonní budky (mincovní automaty). Lidé u nás dostávají své první pasy a občanské průkazy (tzv. domovní listy). Zavedeno je všeobecné hlasovací právo. Navázáno je první radiové spojení přes Atlantik. Počet obyvatel planety dosahuje již 2,2 miliard.

Budoucí diktátor Adolf Hitler touží studovat na akademii umění, je do jisté míry nadaný, ale není schopen systematicky pracovat a dodržovat kázeň, a proto nedosáhl maturity a nebyl ani přijat na uměleckou školu. Po smrti rodičů se protloukal ve Vídni jako nezaměstnaný bez domova. V té době se utvrdil ve svých nacionalistických, rasistických a antisemitských názorech a začal se zajímat o politiku, která jej uchvátila. Toužil změnit a napravit nespravedlivý svět. Mladý horlivý a aktivní mladý Adolf Hitler se hned po svém přesunu z rodného Rakouska do Mnichova v roce 1913 a po vypuknutí první světové války dobrovolně hlásí do německé armády. Byl v bojích raněn a vyznamenán. Po válce se pak aktivně zapojuje do politiky (pro politiku není třeba žádná kvalifikace).

1910 Populační exploze dále pokračuje - Stav k roku 1910 - počet obyvatel českých zemí: 10 079 000, 63% česky mluvících a 35% německy mluvících. Svět má již 2,2 miliardy obyvatel.

Postavení Čechů v monarchii postupně už do revoluce 1848/48 sílí a s ním i národní uvědomění. I když až do roku 1918 si nikdo z nich nedovede představit samostatný český stát, stále méně se identifikují s Rakouskem-Uherskem, reptají na císaře a vládu monarchie. Ta se příliš nestará o České země, ale ani nemá na výběr, protože sílí i nacionální požadavky Němců, kteří žijí v Českých zemích. Historikové nemají jasno v otázce, kdy se politici začali vážně zabývat možností samostatného Českého státu. Zřejmě témeř až do konce první světové války si to nikdo neuměl představit a v té době bylo mnoho Čechů proti samostatnosti Čech, stejně jako celá ČSSD, která si zásadně nepřála rozpad monarchie. Masaryk byl však velmi výraznou osobností a těšil se mezi Čechy již v 19. století velké oblibě. V roce 1912 se v Lidových novinách objevila anketa s hypotetickou otázkou "Jakého prezidenta byste chtěli, kdyby byly Čechy samostatnou republikou?" - již tehdy zvítězil T.G. Masaryk.

1913 Stále sílící světová duchovní krize ve společnosti ústí do historicky přelomových politických změn ve které proti stojí kapitalismus a komunismus, zatímco náboženství již dávno neurčuje běh společnosti. Svět čeká několik krušných desetiletí, kdy díky komunismu a fašismu zahyne tolik lidí, jako nikdy předtím. Vše začíná již první světovou válku, pokračuje revolucí v Rusku a končí II. světovou válkou.

Přípravy Rakouska a Německa na rozpoutání světové války a dobytí východních zemí vrcholí, avšak tu nechce nikdo začít jako první. Jako záminka poslouží atentát v Sarajevu na rakouského následníka trůnu Fr. Ferdinanda (1914), neboť Habsburkové těsně před tím zabrali i území Bosny a Hercegoviny. Rakousko-Uhersko vyhlásilo částečnou mobilizaci a poté Srbsku i válku. Tímto vyhlášením začala I. světová válka, při které se dostala do konfliktu prakticky celá Evropa. Do války se postupně zapojuje stále více zemí. Británie, Rusko a Francie a postupně i další země včetně USA jsou na straně Srbska, naopak Turci a Bulharsko sledující podobné dobyvačné cíle na straně Rakouska a Německa. Proti Rakousku a Německu tak vzniká výrazná přesila a po čtyřech letech jsou nuceni kapitulovat.

Během války dochází nejen k rozvratu celého hospodářství, ale i ke kulturnímu úpadku. Člověk ovšem není jako Bůh a tak jde ke dnu i původně nepotopitelný Titanic (1914). Světová válka znamená hluboký otřes duchovních a kulturních hodnot předválečného světa, rozsáhlou destrukci tradičních hodnot a nástup hluboké duchovní a politické krize. Vzniká extrémismus pravice (nacismus) a roste extrémismus levice (komunismus) a jejich konflikt povede k nové světové válce.

Rakousko-Uhersko se angažovalo především na Balkáně a na tzv. haličské frontě, kde válčili spolu s Němci proti Rusku a to nejprve na území dnešního Polska. Zde boje probíhaly se střídavými úspěchy až do března 1915, kdy Rakousko-Uhersko a Německo prolomily na několika místech ruskou linii, v průběhu června se zhroutila celá ruská jižní fronta. Přes počáteční úspěchy se fronta nakonec ustálila na podobné linii jako byl předchozí stav. Prakticky až do říjnové revoluce se na této frontě nezměnila situace. Po říjnové revoluci zde Rakousko-Uhersko s Německem dosáhlo značných úspěchů, ale vzhledem k situaci na západní frontě zde byl 15. prosince 1917 uzavřen mír. Na balkánské frontě sice Rakousko-Uhersko dobylo počátkem prosince 1914 Bělehrad, ale již koncem roku ho bylo nuceno opustit a následně muselo ustoupit z celého srbského území. V srpnu 1915 však spolu s Německem a Bulharskem zaútočili na Srbsko, které koncem roku dobyli. Počátkem roku 1916 obsadily rakouské oddíly část Albánie a v průběhu roku se podílely na obsazení většiny Rumunska, které držely další dva roky.

V Rakousku-Uhersku se v průběhu války projevily všechny jeho problémy. Jedním z největších problémů byla národní nejednotnost a špatná ekonomická situace, válka Rakousko-Uhersko vyčerpávala více než jiné země a to se bylo nuceno orientovat stále více na Německo, což vzbuzovalo nelibost u neněmeckých národů monarchie.

21. listopadu 1916 ve Vídni umírá uprostřed první světové války bývalý císař František Josef I. Jeho pompézní pohřeb je ale zastíněn válečnými událostmi a následným pádem rakousko-uherské monarchie, již císař spojoval. Po jeho smrti nastoupil na trůn Karel I., jeho politika však nedokázala najít cestu k novým národním snahám. Téhož roku byla v USA otevřena první samoobsluha v Americe (u nás tomu bylo až v roce 1955).

1917 V Rusku stále sílí velká hospodářská krize a dělnické nepokoje, podobně jako jinde ve světě. Lenin zakládá stranu bolševiků. Extrémistickým bolševikům se nakonec daří provést revoluci a svrhnout cara, popravit ho i s rodinou. Vzniká tak první komunistický totalitní stát na světě - vyhlášena je Sovětská republika, v níž přebírají vládu od cara levicoví fanatici mající buď stoupence nebo nepřátele, vše má v rukou moc vůdce a jeho strana jejíž svérázný ideál samospasitelské a vnucované ideologie zvulgarizovaného marxismu usiluje "spasit" člověka podle svých přestav programem popření Boha a lidské identity.

Po svržení cara Mikuláše II. se Lenin vrací ze Švýcarska do Petrohradu, stává se zde vedoucím představitelem bolševického hnutí. Po neúspěšném červencovém dělnickém povstání se přesunuje z bezpečnostních důvodů do Finska. Vrací se v říjnu 1917, využívá slabosti Kerenského vlády a začíná intenzivně připravovat revoluci, kterou nakonec pod heslem „Všechnu moc sovětům“ uskutečnil počátkem listopadu (tzv. Velká říjnová socialistická revoluce). Vzniklo tak Sovětské Rusko. Své představy o vládě vyjádřil v eseji „Stát a revoluce“, v níž se vyslovil pro novou formu vlády založenou na existenci dělnických rad, nebo sovětů. Prvními dekrety sovětské moci byly Dekret o míru, který vyzýval všechny válčící strany k ukončení války, a Dekret o půdě, jenž dával miliónům bezzemků půdu, na které léta pracovali. Je více než pravděpodobné, že se Lenin dostal ze Švýcarska do Petrohradu s pomocí Německého císařství. Očití svědci potvrzují, že Lenin cestoval v uzamčeném vlaku (snad zapečetěném vagonu), který vyslali Němci. 8. listopadu 1917 je Lenin zvolen předsedou rady lidových komisařů.

1918 Tváří v tvář hrozbě německé invaze usiloval Lenin o podepsání okamžité mírové smlouvy. Po kolapsu vyjednávání zahájilo Německo rozsáhlou invazi, v jejímž důsledku ztratilo Rusko obrovská území na západě. V důsledku těchto událostí došlo k posílení Leninových pozic v bolševické straně a v březnu 1918 Lenin nařídil svým emisarům přijmout německý návrh na ukončení války (tzv. Brestlitevský mír).

Nyní konečně mohl začít organizovat to, bez čeho podle něj nemohla žádná revoluce dospět k pozitivnímu výsledku - teror a cesta přes mrtvoly. Znovu zavedl krátce před tím zrušený trest smrti a prosadil popravy „nepřátelských elementů“ bez soudu jako standard. Tímto způsobem bylo naloženo také s celou carskou rodinou - „popraven“ bez soudu byl car, jeho manželka a všech pět dětí, dále osobní lékař rodiny a služebnictvo, které jim zbylo. Neexistuje důkaz, že by se tak stalo na základě jeho přímého rozkazu, ovšem jisté je, že toto řešení podporoval (opakovaně v minulosti navrhoval vyhlazení celého rodu Romanovců) a že bylo v souladu s jeho instrukcemi. Někteří historici poukazují na to, že je nanejvýš nepravděpodobné, že by se někdo opovážil popravit cara a jeho rodinu bez jeho vědomí nebo alespoň předběžného souhlasu.

J.V.Stalin - Říjnová revoluce

Z časopisu Štastný domov

Pokračovat