Okamžiky věčnosti

Vznik vesmíru

Vznik vesmíru, galaxie a Země podle vědeckých hypotéz

- 16,4 mld. Vznik vesmíru podle vědců. Podle nejpravděpodobnější teorie vznikl vesmír explozí obrovského množství koncentrované energie. Tato žhavá koule se po výbuchu postupně začala měnit v mlhovinu či „horký mrak“, který se rozpínal čím dál víc a jak začal vychládat, začaly se v něm tvořit sraženiny a „cucky“. Z nich začaly vznikat první hvězdy a později planety s chladných a pevným povrchem. Rodí se tak struktura vesmíru: od centrální hvězdy vesmíru (Anapur, nejvyšší vedení), přes superkupy, hvězdokupy (skupiny a mraky), superkupy, mraky (skupiny mlhovin), mlhoviny (skupiny galaxií), galaxie, hvězdokupy, hvězdné soustavy až konečně po planety, planetky, komety, meteority a různé smetí. Tato bublina či vesmírný mrak ve kterém žijeme se ještě pořád roztahuje a rozpíná. Co bylo příčinou a co tuto explozi způsobilo, nikdo neví, stejně jako kde se to obrovské množství koncentrované energie vůbec vzalo.

- 14 mld. Vznik galaxie Mléčné dráhy

- 4,75 mld. Vznik Sluneční soustavy podle vědecké hypotézy. Vzniká naše Sluneční soustava a planety. Stavba pláště, kůra, jádra a atmosfery planet je dána zbývajícími stopovými prvky při kondenzaci hmoty.

- 3,7 mld. Vznik planety Země podle vědců. Popisují, že vzniká tak, že dochází k výronu hmoty ze hvězdy Sirius B (podle Plejáďanů je ale Sirius B ve skutečnosti naše tehdejší slunce), kterou zachycuje gravitace Slunce nejdříve na 4. úrovni, později na 2. úrovni své soustavy. Velikost planety je však zatím jen poloviční a jedná se jen o horkou a plynnou kouli. Pozice Země je v současnosti taková, že Slunce je daleko od země 6 minut a od Pluta téměř 6 světelných hodin. Nejbližší hvězda je po Slunci Proxima Centauri, které je od Země 4,3 světelných let.

(Světelný rok vzdálenost, kterou světlo urazí za jednu sekundu (300 000 km) násobeno juliánským rokem (tj. téměř 9 460 730 472 581 km). To je zároveň nejvyšší možná dosažitelná rychlost proto, aby objekt zcela nezmizel a nepřešel do vyšší dimenze - neudělal interdimenzionální skok).

- 3,45 mld. Sluneční soustava je stále ve stadiu vývoje. Venuše vzniká až v této době, podobným způsobem jako Země. Jejím zachycením v soustavě dochází však k přesunu Země ze 2. na 3. úroveň od Slunce. Soustava ale stále ještě nemá stejnou podobu jako dnes - máme tu planety, které už neexistují a naopak jiná tělesa tu ještě chybí. Pořadí planet před zachycením Venuše je od Slunce nyní toto: Merkur - Země - Maldek - Jupiter - Saturn - Uran - Pluto - Uni - Cae.

V této době, kdy vzniká hmota a hmotná tělesa se vesmír stále velmi liší od toho dnešního a jeho hmota nemá ještě vlastnosti jako dnes. Hrubá, fyzická hmota ještě neexistuje a vše je pouze ve stavu jemné hmoty, jakési mlhoviny. Neexistuje dosud časoprostor, jak jej známe dnes. Již není, ba dokonce ještě dříve vzniká současně i člověk - budoucí lidský rod. Nyní existují ve stavu, kterému říkáme ráj. Tento ráj není dosud vázán na hmotu a nějaké konkrétní místo a člověk je dítětem teprve se rodícího vesmíru. Vlastně o něm ještě jako o člověku muvit nemůžeme, protože žádné viditelné nebo dokonce fyzické tělo nemá.

Později, když vnikly hrubší jemnohmotné světy a hmota zrhubla, byla pevnější, hmotnější a tužší, přizpůsobovalo se jeho dusud jemnohmotné neviditelné tělo fyzikálním podmínkám těchto rodících se světů. Stejně tomu bylo i na Zemi. Zpočátku si ale nebyl ještě zcela vědom sama sebe jako individuální bytosti a já každého člověka dosud splývalo s jinými já, se kterými tvořil jeden celek. Teprve později si začal uvědomovat že je bytostí oddělenou od celku. Tak začalo zrození člověka a světa.

- 3,3 mld. Dosud horká lávová koule Země se začíná ochlazovat, dochází k rozpínání planety, jejích povrch tuhne, puká a tvoří se první kontinenty. Začíná tak geologická éry Země a ustálení jejího tvaru. Má jen holý, pustý povrch a dosud jen slabou gravitaci, atmosféra je složena hlavně z hélia a vodíku, je zde silné sluneční záření, teplota kolem 0 °C, mnoho kráterů, vrásnění, hor, silná vulkanická činnost.

PANGEA - polární éra, první éra člověka

Tím jak se země začíná ochlazovat, začíná se vytvářet atmosféra plná vodních par, což ochlazování ještě urychluje. Začíná poprvé pršet, vznikají kaluže a jezera. Deště sílí a s nimi i prudké bouře, rozpouští se soli, vzniká první praoceán a prakontinent (Pangea). Až posud se okultisté i vědci shodují. Zatímco dále však říkají, že první život v oceánech vznikl sám od sebe, okultisté hovoří o tom, že sem byl dovezen a vysazen (asi jako když na zahrádce zasadíte jahody). Každopádně vznikají první mikroorganismy, vzniká fotosyntéza a s ní první mořské řasy a sinice.

- 2,6 mld. V následujícím období, kterému říkáme po prvohorách starohory, dochází ke střídání teplejších a chladnějších, suchých a vlhkých období, atmosféra je složena z vodíku, dusíku, hélia, metanu, amoniaku, oxidu uhličitého, vody, ale stále jen s nepatrného zlomku kyslíku (dnes 21%), neboť zelené rostliny se dosud na souši neobjevily.

V éře superkontinentu Pangea je země obydlena člověkem pouze na nejvyšší jemnohmotné (mentální, poloduchovní) úrovní a tělo člověka se skládá jen z jakýchsi neviditelných, obrovitých, světelných, tekutých krystalů. Jde údajně o první formu existence člověka na nové vzniklé planetě, kdy se teprve rodí jako individuální bytost, zároveň společně se Zemí. Člověk vlastně ještě ani zdaleka není člověkem a není ani pohlavně rozdělen, existuje ve stádiu jednoty.

- 1,05 mld. V této době panuje velmi chladné klima a planeta se ochladila natolik, že je celá pod sněhem a ledem. Andromeďané nám sdělili, že se Země v pradávných dobách nacházela na zcela jiné oběžné dráze. Byla ledovou planetou obývanou zvláštními bytostmi nepodobnými lidem. Mnohé z těchto bytostí dodnes v jakémsi hibernačním stavu spí v útrobách Země hluboko pod zemským povrchem. Není ale přesně jasné, zda to bylo už v této době, nebo až s vytvořením první ekosféry a vysazením vodíkových, tedy reptilních forem života. Nebo byla Země obydlena dokonce přistěhovalci podobného tyou ještě předtím?

Moderní věda vycházející s Darwinovy teorie evoluce nám říká, že v této době probíhá v moři již "velký rozvoj mnohobuněčných organismů, řas, prvoků a vznikají i první bezobratlí". Vesmírní lidé ale říkají, že žádná evoluce ve smyslu automatického vývoje od horšího k lepšímu neexistuje. Existuje prý pouze adaptace vysazených životních forem v novém prostředí a experimentování s nimi. Pokud ale neexistuje evoluce, ve smyslu vývoje forem, pak musely být tyto formy vysazeny už hotové, ať už jako buněčné organismy nebo vyšší tvorové, a jen se pokoušeli žít na Zemi. Každopádně o vytvoření životního prostřední a vysazení života Andromeďané mluví až teprve ve Druhohorách. Není ale vyloučeno, že byla Země obydlena už v této době, předtím, než na ní byl importován a vysazen soběstačný život schopný reprodukce.

Původ člověka na nové planetě Zemi je dvojího původu. Jeho fyzické tělo vzniklo jak evolučním vývojem na Zemi, tak postupnou materializaci na fyzickou úroveň Země z vyšších jemnohmotných úrovní jiných hvězdých soustav a planet vesmíru, především Plejád. Tyto vývojové proudy fyzické podoby člověka se spojily teprve před 50 000 lety. Do té doby na fyzické Zemi vznikalo evolucí jen tělo pračlověka a planeta nebyla obydlena žádnými inteligentními bytostmi. Země byla obydlena člověkem pouze na jemnohmotných, neviditelných úrovních, ke kterým patřily všechny nejstarší civilizace a později i civilizace Atlantidy.

Vznik vesmíru, galaxie a Země podle vesmírných lidí

- 13 mld. Vznik vesmíru podle Plejáďanů.

- 1,5 mld. Vznik galaxie Mléčná dráha. - Sluneční systém a Země tedy vznikly pravděpodobně možná ještě o hodně později, než se domnívá věda.

Podle vesmírných lidí ale galaxie, hvězdné systémy a hvězdy vznikají a zanikají průběžně, vytváří je vyšší bytosti (ba dokonce i nižší bytosti umí vytvářet hvězdné systémy). Vědecký předpoklad, že "všechno vzniklo na začátku" je tedy zřejmě hluboký omyl. Dále je zajímavé, že Andromeďané hovoří o testování ekosystémů a oživování planet v soustavě až od éry druhohor, tedy nejdříve před nějakými 544 miliony lety.

Vznik planety Země

- 820 mil. Prakontinent Pangea se rozpadá na severní Laurasii (část Hyperboreje) a jižní Gondwanu (část Lemurie). Další části kontinetu mizí pod vodou a znovu se vynořují. Konečně doznívá chladnější podnebí a začíná se zřetelně oteplovat. Souš je ale dosud pustá a holá, zemská kůra je v pohybu a v atmosféře je stále velmi málo kyslíku. Podle některých vědců se v této éře zvané Kambrium "objevují první cévnaté rostliny a pokračuje rozvoj řas a bezobratlých". Podle vesmírných lidí se ale zdá, že Země teprve nedávno vznikla jako těleso.

Pokračovat