Okamžiky věčnosti

Třetihory

Kyslíková ekosféra

- 65 mil. Začátkem paleocénu celou Zemi pokrývají jen tropické pralesy. Vládne teplé a vlhké podnebí, příznivé pro vývoj savců a pračlověka. Jeho prvními předchůdci jsou na Lemurii poloopice zvané Lemuři (paleocén). Pokračuje úspěšná adaptace nové flory a fauny na novou kyslíkovou ekosféru a až na výjimky některých vodních veleještěrů vymírají všechni velcí živočichové staršího přechodného typu, včetně dinosaurů.

Mezi vědci není shoda v tom, co mohlo být příčinou vyhynutí dinosaurů, spekuluje se o době ledové, o pádu meteoritu i o sopečnou činnost, pro nic z toho však neexistují důkazy. Pokud ale opravdu přijmeme fakt, že za jejich vymřením nestojí jejich vývoj a nějaká katastrofa, ale naopak degenerace, během níž zmutovaly v obrovská monstra, pak není divu, že nebyla schopná další existence. Nakonec, k nějaké katastrově také mohlo dojít, ale ani ta by nemusela popřít skutečnost, že o žádný vývoj nešlo.

- 56 mil. Během pozdějšího období, v eocénu, přebírají nadvládu nad Zemí velcí a draví ptakoještěři a agresivní sloní ptáci (pravěcí pštrosi). Zde se nabízí opět otázka, jestli jde o vývoj nebo pozůstatek z minulé éry? To co se prezentuje jako nový vývojový druh, vždy může být ve skutečnosti pozůstatek staršího. To znamená, že se v nic nového nevyvine, ale prostě vyhyne a bude nahrazen zcela novým druhem. Víme, že ještě tisíce let po vyhynutí dinosaurů na Zemi v nějaké podobě přežívali jejich potomci. Novou a každopádně perspektivní rasou, či vývojovým typem jsou ale nyní savci.

Pralesy jsou smíšené, listnaté i jehličnaté a máme tu cedry, borovice, cypřiše, první květy, buky, ořešáky, jilmy, habr, listnaté pralesy, smrky, tisy, vavříny, skořicovníky, duby, kaštany, platany, fíkovníky, palmy, sekvoje, v bažinách vzniká hnědé uhlí, objevují se první mravenci a pavouci.

- 41 mil. V dalším období, v paleogénu, se začínají rychle rozvíjet kvetoucí rostliny, ptáci, hmyz a bezobratlí.

Vývoj člověka

- 40 mil. V oligocénu, se planeta začíná opět mírně ochlazovat, nastávají dlouhá sucha a prudké deště, vznikají stepi, ledové póly. Objevují se obrovití, až 7 m vysocí savci, dále hlodavci, kopytníci a první šelmy.

Začíná éra vývoje pozemské lidské rasy na animální úrovni. Galaktické vedení v souhvězdí Orion pověřuje Aenstrii z Andromedy dohledem nad vývojem života na Zemi a Maldeku. První homonidé (primáti) se kříží také s Ichtiosaury, ale zpočátku se rodí příšery lezoucí po čtyřech, které se navzájem zabíjí. Aby nevznikaly nové agresivní druhy, je provedeno genetické zablokování možnosti křížení se člověka se zvířaty. Lidská rasa - homonidé byla tak oddělena od zvířat a vyčleněna (technicky vyspělé reptilní bytosti však toho zablokování stejně dokáží obejít). Původní pozemské rase člověka, které prošla na Zemi tímto vývojem se říká Adam Kadmon, podle univerzálního archetypu lidské rasy. Tato rasa bude připravena pro inkarnace lidských duchů, jakmile tělesný vývoj tohoto archetypu dosáhne takového stupně, aby se inteligenční princip v této rase mohl individualizovat.

Aby se předešlo k obsazení Země reptilními rasami, nebylo možné čekat tak dlouho, až se pračlověk vyvine a bude vhodný pro inkarance. Proto bylo podle Blavatské rozhodnuto o vytvoření několika hybridních, pozemsko-mimozemských ras humanoidů a lidí, kteří by Zemi osídlili (Andromeďané tento proces datují až do mnohem pozdější doby). Blavatská však nepracuje s dimenzemi, těžko si tedy představit, že by se tento proces odehrával v 3D realitě, kde probíhala materiální evoluce. To je prakticky vyloučeno, jinak by se našly nějaké kosterní pozůstatky. Nabízí se tedy pouze dvě možná vysvětlení - k vytvoření těchto hybridních humanoidů bylo ke křížení použito genů primátů z evoluce ve 3D, anebo se vše odehrálo v 7D realitě mezi lidmi na Zemi projektujícími se do hmoty a humanoidy mimozemskými. Jako pravděpodobnější se ale jeví spíše první verze, kdy bylo k vytvoření těchto humanoidů použito genů archetypu Adam.

Tak byla na Zemi vysazena první Atlantská podrasa (Venušsko-Lemurská) a první inteligentní předchůdce lidí - Rmoahalové. Ti jsou barvou kůže černí, mají vyčnívající čelist, tučné rty, plochý obličej, kuželovitou hlavu a zlý pohled. Vysocí jsou 3 až 3,5 metru. Znají oheň, odlévaní kovů, obdělávání půdy i tkaní látek, žijí v rodech. Dosud jsou však na prosté, barbarské úrovni, své mrtvé nepohřbívají. Jsou však vedeni Lhasy, Venušany a Pleioňany (Lyřany?), kteří jsou jejich učiteli a vůdci. Jejich úkolem bylo oživovat různé planety.

- 26 mil. Neogén. Po období suchého klimatu a stepí začíná krátké období dešťů. Na Zemi panuje teplé a vlhké podnebí. Země je nyní plná močálů a pralesů, rozvoj rostlin, savců, obojživelníků a prvních primátů. Brzy, v miocénu, se však opět ochlazuje.

Po křížení prvních homonidů a lemurů s pozdějšími Ichtiosaury se podařilo vyšlechtit primáty, kterým dnes říkáme lidoopy. Ti byli opět kříženi s homonidy a tak vznikla první pozemská rasa člověka - černoši. Všechny ostatní pozdější rasy, tedy bílá u žlutá jsou mimozemského původu.

- 22 mil. V době, kdy Zemi již obývali první předkové dnešních černochů vzniká i Měsíc. Ten vznikl tak, že cizí planeta z jiné hvězdné soustavy se uvolnila (patrně byla gravitačně vychýlena s kolizí zase s jiným tělesem) ze své oběžné dráhy a zabloudila do naší soustavy. Zde se vlivem gravitace srazila s jinou planetkou a její odlomená část byla přitažena gravitací Země. (V tomto bodě se okultisté i vědci celkem shodují, resp. pokládají to za možné). Jde prý o umělý planetoid, který měl v této době vlastní atmosféru a přírodu jako Země - nevznikl tímto způsobem tedy náhodou. Byl u Země vysazen jako základna pro vývoj evoluce na Zemi a později byl také lidmi osídlen. Později byl obsazen reptilními bytostmi, které zničily vešekrý život na něm a v jeho podzemí si vytvořili své základny.

- 12 mil. Některé zdroje uvádí, že v této době dochází k osídlení Maldeku ve stejné dimenzi (jiné ovšem říkají, že to bylo mnohem dříve). Jde o sousední planetu, obydlenou i lidmi. Nazývána je také Faethon či Malona.

první kolonizace Země

První mimozemské kultury na Zemi

- 10,5 mil. Evoluční vývoj na Zemi začíná zajímat stále více vesmírných ras z dalekého kosmu, mnohé z nich objevují Zemi i poprvé a zřizují si na ní své výzkumné základny. Území Hyperborei osídlují v 7. dimenzi vyspělé mimozemské rasy se světle modrou barvou, jinak také polární, severní rasy obrů. V této době Zemi obývá již celkem cca 130 mil. bytostí. Planeta má tři hlavní kontinenty. Atlantidu, Hyperboreu a Lemurii, která se dělí na Mu a Gondwanu. Daleko největší je kontinent Lemurie, Atlantida je pouze malá, jde jen o zárodek budoucího nejslavnějšího kontinentu světa.

- 10 mil. Hyperborejci emigrují z důvodu drsných a nepříznivých klimatických podmínek na Atlantidu.

- 7 mil. Podle některých zdrojů (zřejmě Plejáďanů) se v této době začínají o Zemi zajímat také reptilní bytosti a poprvé zasahují do evoluce pozemských lidí a upravují jejich genetickou strukturu.

Pokračovat