Okamžiky věčnosti

Velká Morava

800 Dovršuje se rekonstrukce Evropy podle antických a křesťanských vzorů, hranice říší se mění v pevnější, státní (poprvé u Francké). Hlavní říše: Emirát Kordovský (Španělsko), Říše Aglosaská, Francká, Italské království, Bulharská Říše (která obsazuje i Byzantskou říši), Chazarská, Norsko, Švédsko a nové Chorvatské knížectví. Ve Evropě vzniká i další slovanská říše: na území Moravy Moravské knížectví knížete Mojmíra (rod Mojmírovců) a na území západního Slovenska Nitranské knížectví knížete Pribiny. Mezi oběma knížaty však panuje rivalita.

833 Kníže Mojmír I. vítězí na Pribinou, rozšiřuje Moravské knížectví o jeho území a tak vzniká knížectví Velkomoravské říše. Hl. městem je i nadále Wogastisburg (Mikulčice) a platidlem římská měna. Na území Čech panují knížata rodu Přemyslovců, ovšem jejich panství jsou nejednotná a neexistuje zde ještě žádný státní útvar. Ve Velkomoravské říši je úředním jazykem staroslověnština (dosud jednotný jazyk všech Slovanů) a důležitější latina, neboť má i psanou podobu. Na území Čech se již užívají česká nářečí staroslověnštiny.

843 Pro jazykovou nejednotnost se Francká říše rozpadá na Západní (Francie) a Východní (Německo).

845 Nejvyšší přestavitelé Čech a Moravy přijímají křest v Řezně a kníže Rostislav bojuje o vlastní církevní správu říše, nezávislou na Francké. To znamená počátek neustálých mocenských konfliktů s Východofranckou říší, rok na to je však na Moravě již zavedena staroslověnská liturgie a v roce 863 přichází na Moravu z Bulharské Soluně Cyril a Metoděj, kteří šíří křesťanství mezi lidem. K tomu je nezbytné i vytvoření písma a psané podoby mluvené staroslověnštiny, neboť běžné lidé latině nerozumí.

870 Velkomoravská říše se rozšiřuje o nová území na Slovensku, v Panonii, jižním Polsku, Čechy i část Východofrancké říše. Kníže Bořivoj sjednocuje česká knížectví a stává se jejich prvním knížetem (dynastie Přemyslovců). Deset let poté přijímá s Ludmilou křest a v Nitře je založeno arcibiskupství. Za další čtyři roky zakládá nad pražskou osadou Hrad, kam stěhuje z Levého Hradce své sídlo. Praha se tak ve Velkomoravské říši stává správní centrem českého území a rivalem Moravy.

882 Také rusko-ukrajinské kmeny v okolí Kyjeva se sjednocují (první dynastie) a zakládají první vlastní říši - Kyjevskou Rus.

885 Metoděj umírá a ve Velkomoravské říši byl vydán zákaz užívání staroslověnštiny jako úředního jazyka, kníže Svatopluk (bratr Mojmíra II.) vyhání kněze ze země a povolena je pouze latina. V té době přichází do Evropy i Maďaři a usazují se v Uherské nížině. Sjednocují se i další evropské vládnoucí rody (např. Anglie).

895 Čechové (Přemyslovci) se odtrhly od Velkomoravské říše, které navíc začínají ohrožovat nově příchozí a výbojní Maďaři. Nastává její úpadek a stává se závislou na podpoře Východofranské říše. Přesto jsou v roce 907 moravská vojska poražena Maďary a Velkomoravská říše se krátce na to definitivně rozpadá.

900 Otónská kultura a kultura Kyjevské Rusi, nový rozmach Byzantské říše. Hl. evropská centra jsou: Cordoba, Oviedo, Londýn, Řím, Istanbul, Preslav, Kijev.

Pokračovat