Okamžiky věčnosti

České knížectví

915 Čeští Přemyslovci zabírají zbytek území rozpadlé Východomoravské říše a vytváří říši České a Moravské knížectví. Brzy poté se rozpadá i Východofrancká říše na menší knížectví a vévodství (Bavorsko, Sasko, Švábsko, Franky). Ty se sjednocují a vytváří Německé království. Brzy vznikají v Evropě i další království (např. Chorvatsko, Polsko s hl. městem ve Hvězdně, knížectví - Uhry s hl. městem v Otřihomi a císařství (Itálie).

921 Drahomíra, žena knížete Vratislava nechává na Tětíně zavraždit jeho matku Ludmilu. O osm let později je založen chrám sv. Víta na Pražském Hradě.

935 Prvobytně-pospolná společnost definitivně končí a rozvíjí se ranný feudalismus. Jako úřední jazyk se opět užívá i staroslověnština. Kníže Boleslav zavraždil ve Staré Boleslavi kvůli mocenským ambicím svého bratra Václava. Následující rok se Německé království stává císařstvím - Svatou říši Římskou. Osídlení Čech je dosud velmi řídké (pouze 5% území, celý zbytek pokrývají husté lesy).

955 Maďaři jsou definitivně poraženi a o pět let později je založen je první český ženský klášter. Čechy se ocitají v přechodném období na cestě od pohanství ke křesťanství.

972 Boleslav II. opět sjednocuje Čechy i za pomocí násilí (Slavníkovci jsou vyvražděni - 995) a Přemyslovci upevňují svoji moc. Zavedena je nová měna - Stříbrný Denár a rok poté i arcibiskupství v Praze a brzy u nás vznikají i první kláštery (993 - Břevnov) a křesťanství se šíří i do Kyjevské Rusi. Gramotní jsou však pouze duchovní, kromě nich číst a psát nikdo neumí.

V novém, kamenném románském slohu se zakládají první města v Evropě (často na bývalých římských troskách), počátky kulturního a hospodářského rozmachu. Papír se užívá dosud jen v Číně a Arábii, jinak pergamen. Hl. státy: Chalifát Kordovský (Španělsko), León, Francie, Anglie, Burgundsko, Německo, Čechy, Dánsko, Norsko, Švédsko, Polsko, Uhersko, Itálie, Kyjevská Rus, Byzantská Říše, Vikingové osidlují Severní Ameriku. Říše mají většinou již pevné hranice. Také Kočovní Maďaři se konečně usadili v Uherské nížině a zakládají Uherské království (Štěpán).

Nejdůležitější města v Evropě: Cordoba, Leon, Pamplona, Barcelona, Florencie, Palermo, Londýn, Paříž, Arles, Řím, Aachen, Praha, Benátky, Hvězdno, Kijev, Preslav, Istanbul, Ostřihom, Milán, Lisabon, Marseille, Gent a Genova. V Evropě žije 36 mil. obyvatel a na celém světě 280 mil. Nejdůležitějšími evropskými jazyky jsou: latina, řečtina a staroslověnština.

1002 V Evropě vzniká první unie států Svatá říše Římská, ke které patří Německo, Belgie, Lucembursko, Nizozemí, Rakousy, Itálie, Čechy a Morava. Do této unie vstupují i České země zásluhou neschopného knížete Vladivoje, který neměl podporu českých rodů, ale chtěl si udržet moc. V této unii zůstává Český stát až do roku 1618, kdy se stal součástí říše Habsburků. Společnou měnou jsou denáry a brakteáty.

1054 Dochází k církevnímu rozkolu a k jejímu rozdělení na západní Římsko katolickou a východní Byzantskou ortodoxní. O devět let později je v Olomouci založeno biskupství a také v Čechách jsou pozůstatky pohanství a přežívající archaická společnost konečně na ústupu. Veškerá kultura se však až do konce století vyvíjí dosud pouze v klášteřích.

1100 Zakládají se první školy (cechovní sdružení pod dozorem biskupů). Rozšiřuje se tak gramotnost obyvatelstva a literatur i v národních staroslověnských nářečích. Brzy je však staroslověnština zakázána a jediným úředním jazykem je latina. Užívání papíru se dostává do Evropy (Španělsko). Němci začínají vést první výpravy proti Slovanům se snahou o jejich kolonizaci a poněmčení. Církev organizuje první křižácké výpravy. V Praze žije již 4000 obyvatel a dřevěné mosty a budovy nahrazují kamenné. V Číně žije již 100 mil. Obyvatel.

1147 Kyjevská Rus se rozpadá a je založena Moskva. Jedním z největších měst Evropy je Lisabon s 15 000 obyvateli. Zakládají se nové vesnice, 20% území Čech je již obydleno, zbytek pokrývají dosud husté lesy. Vznikají největší románské stavby, staví se první hrady, z knížecích správních úředníků se rodí šlechta se svými erby. Prahu postihují stále nové obrovské povodně a po jejich odeznění je dokončen první kamenný Juditin most, Vyšehrad a koncem století i hrad Křivoklát.

1189 Kníže Konrád II. Ota vydává první český zákoník. V Čechách se začínají formovat tři společenské vrstvy - šlechtická (bývalí knížecí zástupci), měšťanská a poddanská. Pohanské zvyky konečně mizí i mezi poddanými a společnost se stává zcela křesťanskou.

Pokračovat