Okamžiky věčnosti

Renesance

1500 Po Francii (15 mil. obyvatel) a Anglii jsou největšími evropskými velmocemi Španělsko, Sv. Říše Římská, Kalmarská unie, Moskevské knížectví, Polsko a Uhersko, Neapolsko, Skotsko, Irsko a Spříseženstvo. Ve světě Čína a Osmanská říše. Španělé, Francouzi, Angličani a Portugalci začínají osidlovat Ameriku, kde žije již 14 mil. obyvatel.

1517 Gramotnost obyvatelstva v Čechách dosahuje již 10 %, vydána je nová měna - Zlaté Dukáty a později Tolary. Kopernik objevuje, že Země obíhá kolem Slunce, takže není středem vesmíru a že je kulatá, po objevení Americky Kryštofem Kolumbem přichází nové a nové zámořské objevy a začíná kolonizace nově dobytých území.

V Českém království nadále přetrvávají mocenské boje mezi šlechtou i rytíři a hrozí dokonce občanská válka. Odpor proti církvi i užívání pouze latiny a němčiny ve státní správě roste. Rolníci se stávají podle nově vydaného zákona nevolníky. Stále více obyvatel protestuje, Luther otevřeně vystupuje proti církvi. Lidé se začínají dělit na katolíky a všechny ostatní, kteří protestují proti církvi (protestanti), nejen husity, kteří se staví na stranu Luthera. Navzory zákazu protestanti zakládají nové 'zreformované' nebo-li 'reformační' círve. Luther je brzy exkomunikován. Přichází nová morová epidemie, avšak hospodářství a populace přesto roste. Staví se poslední gotické stavby, jinak většinou už jen v renesančním slohu. Nový král nekrál Ludvík Jagellonský v Čechách téměř nepřebývá a zastupuje jej nejvyšší purkrabí. Ludvík je totiž i králem Uherským a Chorvatským a zdá se, že má důležitější starosti, než Čechy. Především rozpínající se Turky, kteří začínají vážně ohrožovat Uhry i Balkán. V Uhrách je však jeho vojsko doslova rozdrceno a on se utopil v bažinách. Tím končí i éra krátká éra Jagellonců na Českém trůně.

Po vymření česko-uherské větve Jagellonců si česká šlechta zvolila za krále Ferdinanda I., manžela Anny Jagellonské. Důvodem byl především žalostný stav královské pokladny a turecké nebezpečí. Ferdinandem I. se na příštích 400 let dostal v Čechách k moci rod

1526 Odehrála se bitva u Moháče. Ludvík Jagellonský, král uherský a český, se v ní pokusil zastavit tureckou expanzi do nitra uherské části své říše, avšak neuspěl. Utrpěl zdrcující porážku a na útěku zahynul. Uhři překročili Dunaj u Moháče a zde se utábořili. Výsledkem bitvy nebyl jen počátek hegemonie Turků v Uhersku (kteří rychle postupovali směrem na sever až k dnešnímu Slovensku), ale i vymření českouherské větve Jagellonců. Turci zanedlouho poté obsadili Budín, hlavní uherské město, od té doby je bitva u Moháče symbolem porážky maďarského národa. Uherským i českým králem se stal Habsburk Ferdinand I. Habsburký - manžel Ludvíkovy sestry. Habsburkové se tak definitivně stávají až do vzniku Československa vládnoucím rodem u nás.

Habsburkové jsou katolíci a prosazují nejen katolicismus a poněmčování, ale hlavně se snaží soustředit absolutní moc i přes odpor šlechty na panovníka. Vedle mezinárodní latiny prosazují jako úřední jazyk pouze němčinu. Hlavní město přesouvají z Prahy do Vídně, přesto Praha zůstává kulturním centrem Evropy.

Počátky kapitalismu - začíná se hromadit kapitál na úkor drobných živnostníků. Velký rozvoj obchodu a financí, vznikají banky, směnárny, nový vztah - podnikatel a dělník. Zavádí se veřejná osvětlení, šlechta používá první pohodlné kočáry. Kladou se vyšší nároky na kulturu života, obranné hrady se přestavují na pohodlná sídla, vznikají panské velkostatky, začíná fungovat státní pošta, mohutný rozvoj umění, věd, zemědělství, mezinárodního obchodu, vznikají první zásady slušného chování. Ekonomický, kulturní a politický vzestup měšťanstva, končí středověk. V Německu se začínají razit Marky a v Itálii, která je kulturně téměř o jedno století dále, nastupuje dokonce již Baroko.

V Čechách je roku 1527 zřízena státní pošta, ale až do 19. století se využívalo více soukromých poslů, než poštovních služeb.

1552 Dochází k uzavření mírové smlouvy mezi katolíky a protestanty a je vydání zákaz na obchodování církve s odpustky. V divadlech se poprvé hraje i česky. Novou českou měnou se stávají Groše a Dukáty. V praze se roku 1560 obejvuje první Betlém ve střední Evropě (kostel sv. Klimenta). Tradice se rychle uchytila a rozšířila nejen po kostelích.

Největší evropská města jsou Lisabon, Toledo, Paříž, Londýn, Edinburgh, Milán, Bern, Florencie (60), Řím, Neapol, Vídeň, Praha (60), Stokholm, Riga, Moskva, Vilnijus, Krakov, Buda, Benátky (100), Londýn (50), Madrid (25), Lisabon (100), Antwerpy (90), Moskva (200), Varšava (14), Gravenhage, Genova, Neapol, Mnichov, Kodaň, Berlín, Drážďany a Sofie (40). Největším městem na světě je Istanbul (300 tisíc obyv.). Na světě žije téměř 600 mil. obyvatel, v Evropě 80 mil. obyv. a v Čechách 3 miliony.

1576 Praha díky králi a velkému milovníku umění Rudolfu II. posiluje své postavení kulturního centra Evropy a stává se opět hlavním městem říše. Vrcholí rozvoj středověké češtiny, jejíž spisovnou normou se stává překlad Bible do češtiny, který se užívá až do roku 1987, než byla přeložena do novočeštiny. V oblasti kultury se začíná se vyvíjet i hudba, jejíchž žánry však většinou dosud splývají a nerozlišují se.

renesanční oděv

Evropská kultura se rychle šíří i na jiné kontinenty. Anglie získává námořní převahu nad Španělskem a zakládá první kolonie v severní Americe. Portugalsko začíná kolonizovat také Afriku. Nejvyspělejší zemí Evropy se stává Holandsko. Lidstvo má již prozkoumáno polovinu zemského povrchu. Koncem 16. století se u některých hodin poprvé objevuje i druhá menší ručika pro minuty.

1609 Vyhlášena je sice svoboda náboženského vyznání, i pro poddané, avšak opět se vyhrocuje napětí mezi katolíky a protestanty. Vzniká koalice šlechty, měst a protestantů proti sílící moci Habsburků a upevňování feudalismu (stavovská opozice). Král Matyáš přenáší své sídlo z Prahy opět do Vídně. Výstavba v renesenačím stylu v Čechách definitivně končí, užívá se již pouze barokní sloh. Holanďané zakládají v Americe Nový Amsterdam (New York), objeven je nový kontinent - Austrálie.

Z Frantových práv a Jan Blahoslav

A ještě úryvky ze středověkých cestopisů. Všimněte si, jak byl tehdy ten svět malý. Dnes nám to ani nepřijde, za pár hodin jsme v Mnichově nebo v Benátkách. Vidíme přímé přenosy v TV - svět je dnes malý... Ale tehdy byla taková cesta událost. A jaké vzrušující a napínavé čtení to muselo být pro ty, kteří do té doby znali jen své nejbližší okolí. A takových byla většina... Není divu, že to byly velmi populární cestopisy. Alespoň pro ty, kteří vůbec už uměli číst, protože i takové základní vzdělání ještě vůbec nebylo tak běžné.

Z cestopisu Bedřicha z Donína

Z cestopisu Kryštofa Haranta

Pokračovat